10.Kapitola - Útok

23. února 2007 v 12:20 | mariana |  Mudla i čarodějka
10.Kapitola - Útok
Měsíce pomalu utíkali. Edita pracovala na ministerstvu a když bylo potřeba, tak pomáhala řádu. S Remem se často vídali a oba si museli přiznat, že je jim spolu dobře. Blížil se svátek všech svatých a s nimi i plánovaný útok, na který je upozornil Snape. Měl se konat v jednom městečku, kde žila spousta mudlů a žádný kouzelník. Vše bylo připraveno. Nikdo však přesně nevěděl, co se bude dít, protože tuto část plánu si Voldemort zatím nechával pro sebe. Bohužel. Nadešel svátek všech svatých. Edit nebyla ten den ve své kůži. "Ed, jsi v pohodě?" Zeptal se jí Rem, který už ji dlouhou dobu pozoroval. "Jo, jen nejsem ve své kůži." "No, chudák ten, od koho sis jí půjčila." Zavtipkoval vlkodlak. Na to se musela usmát. Vždycky jí dokázal zvednout náladu. Večer se sešli v kuchyni a čekali na ohlášení signálu. Mapa Anglie se najednou rudě rozzářila. "Je to tady."
Všichni se přemístili na bojiště, kde už smrtijedi pálili, mučili a zabíjeli nevinné lidi. Členové se okamžitě zapojili do boje. Smrtijedi neočekávali takovou přesilu, ale okamžitě se pustili do boje. Nenechali si nic líbit. Boj trval několik hodin. Smrtijedi měli výhodnější pozice, ale členů bylo víc. Když už to vypadalo, že se blíží konec, objevili se posily. Voldemort s dalšími smrtijedy. Tím se situace hodně zkomplikovala. Edita před nimi nechtěla ukazovat svou moc a tak používala jen hůlku. Ale v jejím podání byla nedostižná. Na sobě měla rudý plášť a přes hlavu kápi, aby jí nepoznali. Členové začali značně prohrávat. Bylo to vidět. Na jednoho člena šlo i pět smrtijedů. Neměli šanci se takhle dlouho udržet. Pak si všimla Voldemorta, který se prozatím nezapojoval. Sledoval jak si jeho jednotky vedou.
Ze zadu ji napadlo několik smrtijedů. Jen o fous se jim vyhnula. Začal tvrdý souboj. Nenechala si nic líbit stejně jako oni. Najednou jí do zad zasáhla kletba Cruciatus. S bolestivým výkřikem se sesunula na kolena a hlavu skryla do dlaní. Smrtijedi ji pozorovali se smíšenými pocity. Netřepala se ani nekřičela. Jen klečela a držela si hlavu. Edita mezitím prožívala své dětství. Viděla své rodiče, jejich dům i oslavy narozenin. Pak přišel ten osudný den. Den, který jí změnil celý život. Viděla temnou postavu, která mučila její rodiče. Pokusila se jim pomoci, ale zasáhla jí kletba. Viděla světlo a postavu, která na ni mluvila. Pak byla na živu, ale měla poraněné břicho. Rodiče leželi kousek od ní. Byli mrtví. Celý dům uchvacovali plameny, před kterými nebylo úniku. Rukou si chytla krvácející břicho a vyplazila se do sklepa. Tam byla úniková chodba. Jakmile se dostala ven, přemístila se do mudlovské části. Ležela v nemocnici a nemluvila. Dali jí do sirotčince, ze kterého si jí brzo vyzvedli její adoptivní rodiče. Jediná věc, která jí připomínala ten hrůzný den byla jizva a prsten s vyrytými runami. Nic víc. Žádné fotografie, osobní věci..prostě nic. Časem nezbyly ani vzpomínky. Teď se však vrátili a ona po několika letech zase věděla kdo je. Bolestné vzpomínky se drali na povrch a nedařilo se jí je zastavit. Po obličeji jí stékali slzy smutku, ale i porozumění. Konečně věděla proč se to všechno stalo.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ewelina Ewelina | Web | 23. února 2007 v 13:24 | Reagovat

No, musím říct, že máš moc hezkej styl psaní. Je...nenucenej a čte se moc hezky. Pěkná povídka, vážně:)))

2 Blackes Blackes | E-mail | Web | 23. února 2007 v 16:17 | Reagovat

Děsně se mi tahle povídka líbí, a kdyby ty kapitolky byly delší, tak bych se nezlobila, ale ta rychlost to vynahrazuje

3 pasu pasu | Web | 23. února 2007 v 16:17 | Reagovat

Je to vážně suprový. Přečetla jsem to jedním dechem a nemůžu se dočkat pokračování.

4 katie katie | 24. února 2007 v 15:31 | Reagovat

wow super bomba je to zajímavá povídka jen tak dállll

5 Ghoster Ghoster | Web | 24. února 2007 v 16:03 | Reagovat

goood  :-)

6 netri netri | 24. února 2007 v 18:27 | Reagovat

skvělí

7 MarryT MarryT | Web | 10. února 2008 v 19:21 | Reagovat

chudák holka, znovu prožít takové hrozné chvilky ;-)

8 snape anonym snape anonym | 3. ledna 2011 v 12:05 | Reagovat

říkám-potter...

9 Moony Moony | Web | 15. března 2013 v 14:52 | Reagovat

nádhera ;) super povídka :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.