4.Kapitola - Krasotinka

9. února 2007 v 16:52 | mariana |  Mudla i čarodějka
4.Kapitola - Krasotinka
Jakmile uslyšela kroky jejím směrem urychleně se porozhlédla po místnosti. Musela se někam schovat nebo něco podniknout pro svou ochranu. Postavila se za dveře, aby jí přicházející neviděl. Zpod sukně vytáhla krátký nožík. Dostala ho kdysi od rodičů, aby se měla čím chránit. Nosila ho od té doby, co začali ty výhružky. Nechtěla někoho zabít. Stačilo by ho uspat nebo omráčit. Vzpomněla si na kouzla a soustředila se na nůž. Ten se rozzářil zlatavou barvou a opět pohasl. Snad se to povedlo. Stála tiše za dveřmi a čekala. Do dveří vstoupil muž s kápí a zamaskovaným obličejem. Rožnul a pomalu přejel pokoj pohledem. Vykročil kupředu, aby se ujistil a v tu chvíli mu dala nůž pod krk.
"Buď zticha, nebo tě zabiju." Zašeptala výhružně. Podle držení nože poznal, že nežertuje. "Co tady chcete?" Zeptala se. "Ministra." "Proč?" "Kvůli tomu novému zákonu." "Co s ním chcete udělat?" "Promluvit si." "Nelžete." "Nelžu. Jen jsme mu chtěli ukázat, že je ten zákon špatný." "Takže jste mu chtěli vyhrožovat." Zhodnotila. I pod maskou tušila, že se ušklíbl. "To tvrdíte vy." "A kdyby nesouhlasil?" Neměl se k odpovědi a tak mu ostřím zajela kousek do kůže. "Litoval by toho." "Takže by jste ho zabili?" "A co jste si myslela? Nikdo se nebude vzpírat našemu mistrovi." "Kdo je váš mistr?" Zeptala se. "I mudla jako ty bys mohla znát našeho mistra." "Myslíte si, že jste něco víc, než my, že? Ale můžu tě ujistit, že nejste. Jste jen hnusná pakáž." "Jak si.." Obořil se na ni, ale nedokončil to. Ed ho bodla do ramene a on se skácel k zemi. Byl omráčený. Odtáhla ho kousek dovnitř a opatrně se vykradla na chodbu.
Plížila se stíny směrem k ministrově kanceláři. Opatrně vklouzla dovnitř a naskytl se jí děsivý pohled. Isabel ležela na zemi s otevřenýma očima. Byly tak prázdné..mrtvé. Měla po těla několik tržných ran. Přiklekla k ní a zkontrolovala jí tep. Nic. Zkusila oživování, ale nic se nedělo. Byla mrtvá a nic se s tím nedalo dělat. Po obličeji jí stékali slzy. Byla to její kamarádka a oni ji chladnokrevně zabili. Vstala a zamířila do vedlejší kanceláře. Byla prázdná a nikde žádné stopy po boji. Snad se někde schoval. Najednou uslyšela kroky z chodby. Schovala se za dveřmi a jakmile vstoupil zakuklenec, bodla ho přímo do zad. Pomalu se kradla z kanceláře, když ji někdo chytil za ruku. "Ale, ale. Kohopak to tu máme." Pronesl chladně. Naštěstí stihla rychle schovat nůž. Najednou se zvenku ozval křik. Tmavá chodba byla ozářena mnoha paprsky.
Jsou tady. Jdou nám na pomoc. Naděje zaplavila její tělo. Zakuklenec jí stáhl k sobě jako štít a do krku jí zabodl dřevěný klacek (hůlku). Jakmile dobojovali, záchrana postoupila do předu. "Pusťte ji." Řekl starší šedivý muž. "Ani mě nenapadne. Tuhle krasotinku si prozatím ponechám." Během jejich rozhovoru měla čas si prohlédnout i zbývající členy. Najednou se zasekla. Byl mezi nimi i Kingsley. Najednou jí všechno došlo. Museli něco tušit. Proto tady začal pracovat. A ty jeho triky vlastně byly kouzla. Z jejího přemýšlení jí vytrhl ledový hlas. "Nechápu o co vám jde. Tyhle špíny si nezaslouží žít.." "To myslíte lidi jako já?" Zeptala se přidušeně. "Koho jiného. Všechna nečistá krev bude zprovozena ze světa.." "Naprosto souhlasím." Přitakala k všeobecnému překvapení. "Lidé jako vy, si nezaslouží žít." Dořekla rychle. Najednou se mu vysmekla. Ve světle se zaleskl nůž, kterým ho bodla do břicha. Zakuklenec ztuhl a okamžitě se skácel k zemi.
"I krasotinka se dokáže bránit." Pronesla a vytáhla z něj nůž. K překvapení všech nebyl od krve. "Ed.." Vystoupil z řady Kingsley a udělal krok k ní. Ona však ustoupila. "Nevím sice kdo jste, přesto děkuji za pomoc." "Nás se bát nemusíš. Patříme k těm dobrým." "To tvrdíš ty, ale jak si tím mám být jistá?" Optala se a opět ucouvla. "Jste zraněná?" Zeptal se ten starší muž. Podívala se na sebe a až teď si uvědomila, že je od krve. "Není moje. Patří Isabel." Na vysvětlenou se podívala ke stolu na mrtvé tělo. "Mohla jsem jí pomoct…Ještě by žila.." "Nemohla jsi nic dělat. Buď ráda, že jsi na živu." Nic na to neřekla. Lidé postupně začali spoutávat smrtijedy. "Jsou omráčení." Zhodnotil jeden muž. "Jeden je u mě." "Prosím?" Optal se. "Ještě jeden zakuklenec leží v mé pracovně na konci chodby." "Co jsi mu udělala?" Zeptal se Pastorek. "To samé co tady s ním." Ukázala na toho ležícího.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ghoster Ghoster | Web | 9. února 2007 v 19:07 | Reagovat

vypadá to zajímavě

2 Blackes Blackes | E-mail | Web | 10. února 2007 v 11:17 | Reagovat

báječné..jen tak dál

3 Elvíra Elvíra | E-mail | Web | 11. února 2007 v 22:31 | Reagovat

Přesně, je to supr:)

4 MarryT MarryT | Web | 10. února 2008 v 18:56 | Reagovat

Hahaham ta jim to ukázala!

5 MarryT MarryT | Web | 10. února 2008 v 18:56 | Reagovat

* Haha

6 kdo jiný než...snape anonym kdo jiný než...snape anonym | 3. ledna 2011 v 11:41 | Reagovat

hmmm...jj...dobrý...

7 Moony Moony | Web | 15. března 2013 v 14:31 | Reagovat

Ed je prostě dobrá :D Vyřídit Smrtijedy nožem :P paráda

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.