14.Kapitola - Opatrovatel

26. března 2007 v 11:12 | mariana |  Mariana, tajemná žena
14.Kapitola - Opatrovatel
Dny ubíhali velmi dobře. Proběhli ještě dva famfrpálové zápasy, které se neobešly bez náležitých rušných oslav. První víkend v listopadu napadl sníh. Většina studentů to radostně oslavovala koulováním. Ještě že byl víkend, jinak by s nimi v hodině nebylo k vydržení. Pomyslela si Marí, když z okna viděla zuřivou koulovačku. Najednou se jí zachtělo jít si taky pohrát. Teple se oblékla a kráčela dolů. "Marí, taky jdeš ven?" Byla to Minerva velmi teple oblečena. Chystala se ven.. "Ano, chci si trochu užít zimy a odreagovat se." Obě sešli po schodech dolů a vyšly ven. Hrad byl chladný, ale oproti venkovnímu vzduchu byl velmi teplý. Ovanul je příjemný, chladný vzduch. Procházeli se pomalu kolem jezera a užívali si toho klidu a čerstvého vzduchu. Do hradu se vraceli pěkně promrzlé, ale odpočaté. Bylo skoro před večeří, takže se jen převlékla a šla do Velké síně.
Ruce měla promrzlé, uši i nos červený. Bylo jí chladno a neuměla se zahřát. Doufala, že ji alespoň zahřeje teplá večeře. Při večeři nepromluvila, byla velmi unavená. Jídla snědla jen velmi málo. Spíše se v něm nimrala. Severus si ji prohlížel. Tušil, že s ní není něco v pořádku. "Je ti dobře?" Zeptal se po dlouhém přemýšlení. Chvíli trvalo, než si vůbec uvědomila, že na ni někdo mluví. "Cco?" Vytrhla se ze svého stavu. "Ptal jsem se tě, jestli ti je dobře. Vypadáš nemocně." "To nic, jen jsem unavená. Chce se mi spát. Půjdu lehnout." Vstala od stolu a pomalým krokem zmizela v bočních dveřích vedle profesorského stolu. Zamířila přímo do svého pokoje.
Bylo kolem jedenácti večer, když se Marí probrala. Nebylo jí vůbec dobře. Byla bledá, celá zpocená, bylo jí strašné horko. Musím mít horečku. Pomalu, velmi opatrně vstala. Přes svou noční košili si oblékla župan a přešla k polici z přísadami do lektvarů. Chtěla si namíchat lektvar proti teplotě a jeden na spaní. "Sakra." Zaklela. "Došla mi meduňka. Úplně jsem zapomněla, že mi došla." Jenže co teď? Poppy už jistě spí…Možná Severus by mohl být ještě vzhůru. Pomalu přešla ke krbu. Hlava se jí motala, tak se raději opřela. Do krbu vhodila trochu letaxu. "Severusi, omlouvám se, že ruším došla mi meduňka. Mohl bys mi prosím tě nějakou půjčit?" Chvíli bylo ticho, které přerušila náhlá odpověď. "Jistě. Hned ti ji přinesu."
Stála u svého kotlíku, který bublal. Měla vše přichystané. Ani ne za minutu od jejich rozhoru plameny zezelenaly a z nich vystoupil Severus. Jakmile si jí všiml jeho oči se rozšířily. Vypadala velmi nemocně. "Tady to máš." Podal jí lahvičku. Opatrně natáhla třepající se ruku a vzala si lahvičku. Přísadu přidala do kotlíku a čekala, až to bude hotové. "Děkuju. Úplně jsem zapomněla si doplnit zásoby." "Co ti je?" "Proč by mi mělo něco být?" "Jsi bledá, potíš se, tvé ruce se třepou a podle toho jak se držíš stolu bych řekl, že se ti točí hlava." "Jen jsem se asi trochu nachladila." Pustila se stolu a chtěla si sednout do křesla, to však neměla dělat. Hlava se jí prudce zatočila, nohy se jí podlomily a ona se začla kácet k zemi. Severus jí rychle zachytil do náručí. Neměla sílu stát na nohách a on to poznal. Vzal jí do náruče a přenesl na postel. Pak se rukou dotkl jejího čela.
"Proboha, vždyť úplně hoříš." Marí jemně cukly koutky. "Ale nemysli si, že to mám z tebe." To i Severusovy koutky jemně cukly, což byl u něj výkon. "Je ti špatně a ještě vtipkuješ. Dokážeš být někdy vážná?" Chvíli se zamyslela. "Možná, když mi jde o život. Ale jen na chvíli." "To jsem si mohl myslet." Přešel ke kotlíku a překontroloval ho. Lektvar byl hotov. Trochu odlil do hrnku, aby se vyhladil. Marí si mezi tím sundala župan a pořádně se přikryla peřinou. Severus jí podal hrnek a pomohl jí ho vypít. "Teď spi. Musíš si odpočinout." To jí nemusel říkat dvakrát. Už tak bojovala s únavou. Pořádně se zachumlala a poslední na co se zmohla byl pouhé: "Děkuji." A usnula, jako když ji do vody hodí. Severus zhasl světlo a sedl si do křesla. Rozhodl se tu zůstat a dát na ni pozor.
Během noci ji několikrát zkontroloval. Teplota jí průběžně klesala a stoupala. Několikrát jí dal studený obklad na čelo, který pomáhá srazit teplotu. Sám pak podřimoval v křesle. Bylo asi šest ráno, když se znovu probral. Překontroloval ji. Teplota jí klesla. Protáhl se a potichu odcházel pryč. Zašel za Poppy, jestli by na ni nemohla dohlídnout, že on se potřebuje jít vyspat. Ujala se jí moc ráda.
Když se Marí probudila, její pokoj už byl zalitý zimním sluncem. Byla ještě hodně unavená, ale bylo to mnohem lepší, než včera. Najednou do pokoje vešla Poppy. "Á, jsi vzhůru. Severus pro mě ráno zašel. Říkal, že jsi celou noc měla horečku, ale nakonec, že ten lektvar zabral." "Severus tu byl celou noc?" Zeptala se udiveně. Myslela si, že hned po tom co usnula odešel k sobě a nechal ji tu samotnou. Asi v něm bude víc, než si myslím. Celý den strávila v posteli podřimováním. Poppy jí dala několik odporných lektvarů a čaje, které pomáhají. Jí se prostě nedalo říci ne. Po večeři se na ni přišel podíval Severus. Vyměnil se s Poppy, která zatím šla na večeři. "Tak, jak ti je?" Jemně se pousmála. "Už mnohem lépe. Děkuju, že jsi se o mě staral celou noc." "Proč si to myslíš?" "Poppy mi řekla, že jsi za ní byl až ráno. Navíc jsi ji informoval o mých teplotách. A v noci my někdo dával na čelo studené obklady a Poppy to jistě nebyla." "Vážně ti to myslí, i když nejsi ve své kůži."
Profesor Brumbál oznámil všem žákům, že se Marí asi až do středy nezúčastní vyučování, kvůli jejímu onemocnění. Žáky to moc nepotěšilo. Během tří dnů, kdy nebyla ve škole, dostala spoustu vzkazů a sladkostí od žáků s přáním brzkého uzdravení. Ve středu si už dovolila jít na oběd a večeři. Žáci jí uvítali velmi radostně. Od čtvrtka začala zase učit. Byla to příjemná změna.I studenti se jí snažili šetřit, aby zase jen tak neonemocněla. Těch pár hodin, které suploval Snape jim stačilo.
Marí si přes soví poštu objednala chybějící zásoby do lektvarů, které jí přišli v pátek dopoledne. Ještě před vyučováním se vydala za Severem, vrátit mu Meduňku. Zaklepala a čekala, až se ozve dále. Pak vstoupila. "Ahoj," pozdravila jemně." Přišla jsem ti vrátit Meduňku. Před chvílí mi přišli chybějící přísady. Děkuju." Podala mu lahvičku. "Není zač. Kdybys zase potřebovala, stačí říct." "No víš, chtěla jsem se zeptat, jestli by ti nevadilo, kdybych si půjčila jednu tvoji knihu." Snape povytáhl obočí. "Kterou?" "Tajuplnou moc lektvarů." "Zajímavá kniha. Chystáš se někoho otrávit či omámit?" "Ne, proč se ptáš?" "Jen abych byl případně ve střehu." Marí vyprskla smíchy a začala se na celé kolo smát. "Kdybych tě chtěla otrávit, tak na to nepřijdeš. A omámení zvládám i bez lektvaru a hůlky." "Jak to myslíš?" Zeptal se udiveně. "Víš, řekněme, že jsem zdědila jisté vlastnosti po mé babičce. I když u mě nemají tak silné působení jako u ní." "Tak po babičce?" Otočil se ke své knihovně a vytáhl požadovanou knihu. "Dej mi na ni pozor. Nerad bych, aby se jí něco stalo. Má oblíbená." "Jistě, asi máme stejný vkus. Tahle mě nejvíc zaujala." Vzala si knihu a vydala se pryč ze sklepení na hodinu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pasu pasu | E-mail | Web | 26. března 2007 v 11:33 | Reagovat

super kapitolka, bude dneska jeste jedna???

2 pasu-Hanka pasu-Hanka | Web | 26. března 2007 v 13:54 | Reagovat

skvělá kapitoka. Obdivuju tě, že to tak rychle stíháš, paráda.

3 katie katie | 26. března 2007 v 15:40 | Reagovat

super bomba nádhera

4 Areneis Areneis | E-mail | Web | 26. března 2007 v 17:10 | Reagovat

supéééér

5 Elvíra Elvíra | E-mail | Web | 26. března 2007 v 19:49 | Reagovat

Krása jako vždy!!!:)

6 Kaitlin Kaitlin | E-mail | Web | 26. března 2007 v 20:27 | Reagovat

skvělá kapitolka..=) těším se na další..=)

7 aenda aenda | E-mail | Web | 27. března 2007 v 16:14 | Reagovat

Úplě sůper jen tak dál

8 kaikatra kaikatra | Web | 12. května 2008 v 11:35 | Reagovat

nerika katie vzdycky super bomba nadhera?? Jo, tak to ma kazdopadne pravdu... =-)

9 Santana Santana | Web | 20. března 2009 v 13:04 | Reagovat

super a úžasný,souhlasím s ostatními :-)

10 snape anonym snape anonym | 2. ledna 2011 v 19:45 | Reagovat

nádhera!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.