16.Kapitola - Souhra žen

31. března 2007 v 10:44 | mariana |  Mariana, tajemná žena
16.Kapitola - Souhra žen
Její tréninky s Harrym šli skvěle. Začali si navzájem věřit a sdělovat různá tajemství, či osobní pocity. Přiznala se mu se svými schopnostmi. Byl to pro něj šok, ale zároveň ji obdivoval, že to zvládá. Skvěle zvládl nitrobranu a přešli v nitrozpyt. Marí ho ale musela varovat, že díky své empatické schopnosti tam bude spousta bolesti i když to tlumí. Nedal se odradit. Stávali se z nich přátelé.
Listopad utekl jako voda a přiblížil se prosinec. Zrovna se konala porada řádu. Najednou dovnitř vtrhl Severus. "Smrtijedi jdou po jedné mudlovské rodině. Mají je všechny zabít." Brumbál nelenil a hned všechny svolal a vyrazili jim na pomoc. "Marí, ty si nevezmeš kabát? Je tam zima." Upozornil ji rychle Artur. "Já už jsem oblečená, nic jiného sebou nemám." "Proboha, vždyť tam zmrzneš, jestli budeme čekat." Setřel ji Severus. "Když myslíš…" Začala a pomyslela na to, aby se šaty zateplily. Měla na sobě nebelvírské šaty, které se ihned začali zateplovat. "Páni, máš super šaty." Zhodnotila Tonksová. "To ano. To jsou ty od nebelvírských. Mají hodně "záchranných systémů" jak to nazvali. Sama jsem na ně zvědavá v praxi."
Přemístili se do malé vesničky. Všude byl klid a mír. Vyrazili dle plánku k domu. Všichni pozorně poslouchali. Marí začala používat všechny své schopnosti. Nechtěla, aby se někomu něco stalo. Byli rozmístěni po několika skupinách kolem domu. Marí byla ve skupině s Remusem, Tonksovou a Moodym. Najednou její šaty začaly divně zářit. Blikaly ostrou červenou barvou. Chtěli ji na něco upozornit. "Sakra, co to je?" Zašeptala. "Co je Nightová?" Zavrčel netrpělivý Moody. "Ty šaty, červeně blikají. Copak to nevidíte?" Ti tři si vyměnili překvapené a ustarané pohledy. "Jsi v pořádku?" Zeptal se Remus. "Ta šaty ti vůbec neblikají." Chvíli na něj vystrašeně koukala. Že bych se zbláznila? Najednou jí to došlo. "Už vím. To je další záchranný systém. V návodu stálo, že když mi bude hrozit nějaké nebezpečí, šaty mě na to upozorní. Určitě to prý poznám...Je to tady." Zašeptala.
Ozvalo se mnohonásobné prásk hned z několika částí. Bylo jich asi deset. Okamžitě vtrhli do domu. "Jdeme." Nařídil Moody a přidali do kroku. Ze všech stran se ozývaly výkřiky kleteb. Začalo to. Marí se okamžitě přidala do boje. Přes hlavu měla kapuci, takže ji nikdo ze smrtijedů nepoznal. Po chvíli boje se najednou objevili další smrtijedi. Teď jich bylo dvakrát víc, než lidí z řádu. Na Marí se vrhli tři najednou. Nestíhala používat hůlku. Sakra. Takhle to nejde. Zaklela. Najednou jí trefil Cruciatus. Bolest byla hrozná, ale přesto pro ni to bylo jen jako malé škrábnutí. Hlavu sklonila dolů. Hůlku urychleně schovala do kapsy a pozvedla hlavu. Smrtijedi se jí vysmáli i když je dost překvapilo, že na ni nepůsobil Cruciatus.
"Vzdáváš se? To bylo moc jednoduché. Pořád tvrdím, že šmejdi za nic nestojí." Byl to jízlivý hlas smrtijeda. "Dost si věříš. Nevzdávám se, jen jsem si schovala hůlku. Nemá cenu ji na vás ani nepoužívat. Škoda její magie…" Odpověděla velmi ledově. "Za tohle se nám omluvíš!" "Přinuť mě!" Zasyčela. Všichni tři na ni poslali kouzla. Ta se však odrazila od Marí. Šaty fungují skvěle. Zvedla ruku a něco zašeptala. Z ruky jí vyšlehla modrá vlna a smrtijedy odhodila několik metrů do zadu. "Začátečníci." Dodala a vyšla na pomoc ostatním. Členové bojovali velmi dobře.
Z domu se ozval křik. Dveře se rozletěli a z nich vyšli tři smrtijedi. Před sebou měli manžele a jejich malé dítě jako štít. "Tak dost!" Vykřikl jeden z nich. "Odhoďte hůlky, jinak je zabijeme!" Fénixův řád se zarazil. Nechtěli, aby se jim něco stalo. Nakonec pomalu došli několik metrů před ně a odhodili hůlky před sebe na zem. "Výborně, vidíte, že to jde. Hej ty!" Křikl na menšího smrtijeda, který k nim zrovna šel. "Seber ty hůlky! Dělej!" Smrtijed se pomalu došoural k místu, kde leželi hůlky a sebral je. "Výborně, a teď je svaž. Náš pán bude poctěn." "To určitě." Uchechtl se smrtijed vedle něj. "Co tím sakra myslíš?" Vyjel po něm. Na to mu s klidem odpověděl ten menší smrtijed. "Pokud jsi to ještě nepochopil, tak se od sud nikdo, nikam nehne a taky sem nikdo nepřijde." "O co tady sakra jde?" Vyjel ostře. "O tohle." Řekl smrtijed vedle něj a vrazil mu pěstí. Ten to nečekal a skácel se k zemi. Menšímu smrtijedovi vyšlehl z hůlky paprsek a zasáhl třetího smrtijeda, který se na nic nezmohl.
Členové řádu nevěděli co se děje. Dva smrtijedi právě zneškodnili další dva smrtijedy. Jeden z nich překontroloval mudlovskou rodinu a pak oba začali kontrolovat okolí. Když zjistili, že je vše v pohodě hodily hůlky členům řádu a začali si sundávat masky. Byla to Tonksová s Marí. Všichni na ně překvapeně koukali. "Ale…jak.." Vykoktal ze sebe Remus. Obě se na sebe podívali a daly se do smíchu. Když se trochu uklidnily, přišly k sobě a plácly si rukama. "Jsme skvělá dvojka." Zkonstatovala Tonksová. "Jistěže. Já ti říkala, že to vyjde." Rodinu odvedli do bezpečí a vrátili se na ústředí.
Krbem přišel Snape. "Tak co?" "Šlo to docela dobře. Smrtijedi odrovnali smrtijedy." Řekl Remus. "Lupine, dneska nemám náladu na tvé žerty." "Remus nežertuje. Myslí to vážně." Zastal se ho Artur. Pak mu vypověděl vše, tak jak se to stalo. "Přece jen by mě zajímalo, jak ses mezi ty smrtijedy zamíchala?" Zeptal se Remus. "No, všichni jste bojovali a díky svým schopnostem jsem zjistila, že za domem jsou ještě dva smrtijedi. Proměnila jsem se v jednoho, kterého už jsme zlikvidovali a přidala se k nim. Tonksové jsem dala vědět co a jak a zbytek jste viděli." "Musím přiznat, že to byla dobrá akce." Konstatoval Brumbál. Poradu ukončili velmi rychle a rozešli se.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kaitlin Kaitlin | E-mail | Web | 31. března 2007 v 10:54 | Reagovat

super kapitolka..=) fakt skvělý..=)

2 pasu-Hanka pasu-Hanka | Web | 31. března 2007 v 11:14 | Reagovat

super kapitolka.Opravdu je to nádhera. To s těma smrtujedama bylo fakt skvělý.

3 pasu - Pavla pasu - Pavla | E-mail | Web | 31. března 2007 v 11:25 | Reagovat

super kapva. ty smrtijedi byli absolutně super. skvělí využítí schopností

4 arzeník arzeník | 31. března 2007 v 11:50 | Reagovat

Jéééé, tahle kapitolka je prostě úžasnááááááááááááááá

5 katie katie | 31. března 2007 v 15:39 | Reagovat

super bomba nááááááááádhera

6 aenda aenda | E-mail | Web | 31. března 2007 v 17:14 | Reagovat

tak to je super

7 Areneis Areneis | E-mail | Web | 1. dubna 2007 v 16:08 | Reagovat

skvělý

8 Ifulda Ifulda | Web | 13. června 2007 v 15:36 | Reagovat

Tak to je super, ale kdy plánuješ pokračování??? Už se na něj těším :-D

9 Ifulda Ifulda | Web | 13. června 2007 v 15:39 | Reagovat

sem si nevšimla, že už tam to pokračování je... :-D

no jo, můj orientační smysl je pod bodem mrazu :-D :-D

10 kdo jiný než...snape anonym kdo jiný než...snape anonym | 2. ledna 2011 v 20:18 | Reagovat

jj... úplná nádhera!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.