4.Kapitola - Domov beze strachu

7. března 2007 v 7:06 | mariana |  Mariana, tajemná žena
4.Kapitola - Domov beze strachu
Bylo až neuvěřitelné, jak rychle si Mariana zvykla na hlavní štáb a hlavně ten kli a mír. Už nemusela být pořád ve střehu a mohla na sebe mnohem víc dbát. Tvář ošlehaná větrem, schlazená zimou a opálena sluncem se jí zjemnila. Čím dál víc se začínala podobal víle. Ani se tomu nedivila. Její pra-pra-prababička byla víla a tak bylo jisté, že po ní něco zdědí. Tohle však patřilo k jedné z věcí, které nikomu neřekla. Rozebírání jejího rodokmenu by zabralo několik dní. Stačilo, že se v něm vyznala ona. Vlasy jí malinko ztmavli a leskli se.Její hluboké oříškové oči už nebyly tak ostražité, ale blýskaly se v nich jiskřičky radosti a štěstí. Její proměna byla prostě dokonalá.
Klidné dny využívala k přemýšlení, ale i učení. Knihovna Blacků byla pozoruhodná, i když dost zvrácená. Některé knihy už podle názvu nebrala ani do ruky. Neměla ráda dělení na čistokrevné kouzelníky a mudly. A už vůbec ne ty staré zásady, že se mezi sebou nesmí zkřížit. Ve svém pokoji se dokonale zabydlela. Po více jak roce měla vybaleno a jen tak zase balit nebude. Naučila se dobrá kouzla na zmenšení svých věcí, tak aby se vešli do jejího pláště a nepřekáželi jí.Tento způsob se jí velmi osvědčil.Byla pořád v pohotovosti, připravená kdykoli vyrazit.
Tři týdny po jejím probuzení se konala taková malá sešlost těch nejznámějších. Samozřejmě na ní nechyběli:Molly, Artur, Remus, Tonksová, Snape, Moody, Mungus, Kingsley, Bill,Charlie a samozřejmě Brumbál. Charlie tu minule nebyl, takže ho Marí velice zajímala. "Já jsem Charlie Weasley. Vy musíte být jistě Marí. Bill říkal, že tu budete."Bill se na ně tajuplně usmál a ona hned věděla proč. Neřekl mu, že je empatička. Jediné co mu řekl, že ji zachránili před smrtijedy. Nad touto skutečností se musela pousmát, protože z Charlieho cítila různé pocity. Některé se týkaly i jí.Tajuplně se pousmála a řekla:"Ano, to jsem."Odpověděla klidně. Pak se pousmála a dodala:"Tvůj bratr ti jistě zapomněl o mě říct jednu důležitou věc. A to, že jsem empatička a taky, že dokážu číst myšlenky." Charlie v tu chvíli zrudnul jako rajče. Za to Bill byl na pokraji záchvatu smíchu. Nakonec se neudržel a začal se šíleně smát, čímž na sebe strhnul všechnu pozornost. "Nic si z toho nedělej, když se to dozvěděl Bill, tak usilovně doufal, že nezjistím, že má na sobě trenýrky se srdíčky od své přítelkyně Fleur."Bill se přestal smát a zrudnul, jako předtím Charlie. Za to zbytek kuchyně se válel smíchy. Marí pak koukla na Billa a dodala:"Já jsem si s tím nezačala, ale pokud chceš, tak si vybavím i něco jiného."Bill jí v mysli prosil, aby to nedělala a ona jen jemně kývla hlavou na znamení souhlasu.
Brumbál je vyzval, aby se posadili a začala porada. Ke konci porady Charlie koukal na Marí a přemýšlel. Ta se k němu otočila a s úsměvem poznamenala. "Když tě to tak zajímá, tak jsem o 6 let starší, než ty. Je mi 27, narozeniny slavím 12.listopadu a přítele ani manžela nemám. A mezi námi by to opravdu neklapalo." Kuchyní zazněl další výbuch smíchu a Marí by přísahala, že viděla, jak se i Snape pousmál nad její otevřeností. "Promiň, nechtěl jsem být tak osobní." Omluvil se Charlie. "To nic, jsem zvyklá. Ty jsi alespoň zvolil tu šetrnější metodu. Jiní muži mě přirovnávají ke kusu masa bez mozku a myslí si, že budu povolná ke všemu." "Tohle si vážně někdo může myslet?" Zeptala se Molly. "Jistě, hlavně smrtijedi." Všechny pohledy padly na Snapea a Marí dodala:"Profesora Snapea takový není. Nevím přesně co si o mě myslí. Dokáže přede mnou skrývat své city. Nerad si to přiznává, ale i on nějaké má." Většina lidí, kteří by se kdy odvážili něco takového prohlásit by už ležela v kaluži vlastní krve. Překvapivě Marí to přežila ve zdraví.
Nakonec Brumbál přerušil tuto zajímavou diskusi lehkým odkašláním. "Tak a teď k trochu důležitější věci. Přemýšlel jsem nad vámi Marí. Myslím, že dlouhodobý pobyt zde není moc příjemný. Navíc po tom, co jste nám řekla mě napadlo jedno velice vhodné řešení. Samozřejmě pokud budete souhlasit, rád bych vám nabídl místo u nás v Bradavicích. Máme volné místo učitele obrany proti černé magii." Marí na něj hleděla s překvapeným výrazem. "Já a učitelka?" Tohle vážně nečekala. Přesto ji Bradavice k sobě táhly. Bylo to velké lákadlo, které nemohla odmítnout. "Ráda a jak. Vůbec mi nevadí, že je to místo prokleté. Budeme se k sobě hodit." "V tom případě vítejte v našem kolektivu. Jen si budete muset vymyslet nějaké příjmení. Pochybuji, že by jste chtěla používat své pravé." "Jistě. Moc děkuji!" Těžko se jí skrývala její radost. Strašně se těšila.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Giner Giner | Web | 7. března 2007 v 18:15 | Reagovat

Super, ale chtělo by to rychle pokračování:-)

2 notechis notechis | 7. března 2007 v 19:38 | Reagovat

výborný chybí tu jen jedna věc - pokračování

3 katie katie | 8. března 2007 v 20:06 | Reagovat

super nádhera

4 Siriel Siriel | 17. března 2007 v 21:19 | Reagovat

Další povídka typu MS..jen málo z nich je kvalitně napsaných, ta tvoje do nich bohužel nepatří..

5 Harry Harry | 18. června 2007 v 17:48 | Reagovat

to Siriel: ja si myslim ze je to velmi dobra povidka

6 Siriel Siriel | 27. června 2007 v 17:56 | Reagovat

To Harry: no vidíš a já si zase myslím, že to není dobrá povídka..je to věc názoru...kvalitní povídky má třeba Blanch a jí podobné autorky..

7 Ševča Ševča | E-mail | 21. února 2008 v 18:55 | Reagovat

Tak u toho to jsem se docela hodně nasmála skělá kapitola.

8 snape anonym snape anonym | 2. ledna 2011 v 18:00 | Reagovat

to se mi hodně líbí!!!

9 Moony Moony | Web | 16. března 2013 v 12:49 | Reagovat

jsem zvědavá jak to bude pokračovat ;))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.