25.Kapitola - Zvěromág

27. dubna 2007 v 14:26 | mariana |  Mariana, tajemná žena
25.Kapitola - Zvěromág
Marí byla tak vytočená, že ani nešla na oběd. Byla neděla, takže většinu dne prolenošila. Tedy alespoň to tak vypadalo. Hlavou jí hýřily různé myšlenky, vzpomínky a plány. Musela se rozhodnout co podnikne. Musela být připravená na všechno. Život si s ní už ošklivě pohrál, aby ji dovedl až sem a ona našla svůj úkol. Chlapce, který toho zažil stejně jako ona. Možná i víc. Ona taky nebyla žádný začátečník, přesto jí všechna tahle bolest potkala až byla dospělá. Jeho provázejí už od jednoho roku jeho života. Do teď nedokázala pochopit, jak se s tím vším zvládl vypořádat, vždyť ona měla problémy. Během odpoledne dostala hlad a tak si zašla do kuchyně pro něco k snědku. Tamní skřítci byli převelice ochotní. Najedla se, poděkovala a vydala se na procházku hradem. Většina studentů teď byla venku. Venku…
Zašla do prázdné učebny, aby jí nikdo neviděl a proměnila se ve sněhově bílou kočku. Byla velmi zvláštní zvěromág. Mohla se proměňovat do kteréhokoli zvířete. To vše díky své schopnosti. Z učebny vyrazila po chodbách. Byla to změna. Nemusela se chovat tak spořádaně jako profesorka, vždyť teď byla zvíře. Probíhala chodbami a zamířila ven. Tlapičky jí ve sněhu studily, ale ani to ji neodradilo. Procházela se kolem hradu, jezera a famfrpálového hřiště, které bylo během zimy opuštěné. Byla to krása. Cítila se tak svobodně. Volně a nespoutaná. Zrovna šla po chodbě směrem ke kabinetu, když ji někdo najednou zdvihl do náruče. Překvapeně koukala do očí Snape. "Ale, ale. Tebe jsem tady ještě neviděl. Čípak jsi?" Jemně ji pohladil a ona slastně přivřela oči. "Severusi, rád bych si s tebou promluvil." Ozval se čísi hlas za mužem s kočkou. Ten se otočil za hlasem a spatřil ředitele. "Jistě." "Ta je tvoje?" Poukázal na kočku ředitel. "Ne, ještě jsem ji tady neviděl." "Je překrásná. A ten její bělostný kožíšek."
"Potřeboval jsem s tebou mluvit o Marí." Začal ředitel, když si sedli v ředitelně. Snape si kočku vzal sebou. Nerad si to přiznával, ale líbila se mu. "O co jde?" "Co je mezi vámi dvěma? Vždy se dokážete tak pohádat, jako nikdo před vámi a dovolím si říct i po vás." Než stačil odpovědět, někdo zaklepal. Po vyzvání vstoupila Minerva. "Dobrý den, co potřebuješ Minervo?" Pozdravil ji Brumbál. "Hledám Marí, jde o tu soutěž. Nevíte, kde by mohla být?" "Od té hádky jsem jí neviděl." Odpověděl Severus a dál hladil kočku. "Minervo?" Zeptal se Brumbál, když si všiml, že se zaměřila na kočku. "Jen mě zaujala tvá kočka Severusi." "Není moje. Našel jsem jí na chodbě. Ještě jsem jí tady neviděl." Minerva se pousmála. "Nešla náhodou směrem k mému kabinetu?" Zeptala se jen tak. "No ano, šla tím směrem." Přiznal. Minerva se rozesmála. "Co je tady k smíchu?" Nechápal Brumbál. "Severusi, víš co je to za kočku?" Prohodila, když se uklidnila. "Ne, proč?" Zavrčel už podrážděně.
"Mohl bys mi jí na pár minut půjčit, potřebuji si s ní promluvit." "Promluvit?" Nechápali oba. "Víš, ona to není obyčejná kočka. Je to zvěromág." "Co?" Vykřikl Snape a pustil kočku na zem. Ta se najednou přeměnila v ženu. "Au!" Vykřikla. "Nemůžeš být trochu opatrnější?" Vyčítavě se na něj podívala Marí. Minerva s Brumbálem se dusili smíchy. Snapův obličej se měnil z bílé na zelenou a začal vzteky rudnout. "Sakra, co ty tady děláš, jako kočka?" Vykřikl. "Nekřič po mě. Šla jsem zrovna k Minervě a ty jsi mě vzal a donesl sem. Já se k tobě nehlásila." Snape vypadal, že ho každou chvíli skolí infarkt. "A to jsi nemohla nic říct?" "Mňau. Stačilo?" "Už zase provokuješ!" "Ježiš proč mi nadáváš? Vždyť se vůbec nic nestalo. Nemůžu za to, že se ti líbila má zvířecí podoba." "To tedy nelíbila!" Okamžitě oponoval. "Jistě a proto jsi mě celou dobu hladil po srsti." Kousavě odvětila. "Nevypadala jsi, že by ti to nějak vadilo." Oponoval. "Jistěže ne. Jsem na to zvyklá. Otec mě takhle hladíval. Měl rád mou společnost…" Pak najednou ztuhla a posmutněla. Vzpomněla jsi na otce. Zavřela oči, zhluboka se nadechla. "Tak Minervo, půjdeme?" Rozloučili se a odešli.
Před osmou se Marí přemístila na Grimmauldovo náměstí, kde už byla půlka členů. Se všemi se pozdravila a čekala. Dorazil zbytek členů i Brumbál. Jako poslední dorazil Snape. Stále naštvaný. Bylo to na něm hodně vidět, protože se ho Remus zeptal, co se mu stalo. "Nic." Zavrčel. Rema to moc nepřesvědčilo. Všichni se po sobě podívali, až se zasekli na Marí, které cukali koutky a měla co dělat, aby se nerozesmála. "Marí?" Zeptal se Remus. Ta se neudržela a najednou rozesmála. "On je ještě pořád naštvaný na mě a přitom za to nemůžu!" Na spoustu nechápavých pohledů odpověděla Minerva. "Marí šla dnes za mnou do kabinetu a Severus ji "odchytil" a šel s ní až do ředitelny. Já ji hledala a našla jsem ji v ředitelně, Severusovi na klíně." Kuchyň vybuchla smíchy. Což si samozřejmě Severus nemohl nechat líbit."Zapomněla jsi dodat, že byla proměněná v bílou kočku! Jak jsem měl tušit, kdo to je, no?" Zavrčel. "V kočku?" Zeptal se Bill. Marí se najednou proměnila v sněhobílou kočku. Otočila se na Severuse a hlasitě mňoukla, což mělo za následek další výbuch smíchu.
"Bavíš se dobře?" Otázal se jedovatě. Najednou před ním opět seděla žena. "Dneska jsi mi řekl, že jsem ti měla říct, že jsem to já, tak jsem tě teď radši varovala." Měla co dělat, aby se opět nerozesmála. Snape ji však brzy uklidnil. "Myslím, že jsme tady dneska kvůli tobě. Konečně bys nám mohla říct, proč Voldemort plánuje tvůj únos." V kuchyni bylo najednou ticho. "Tohle byla vážně rána pod pás." Oba se teď ledově, nenávistně měřili. "No jistě, ty se do mě můžeš navážet, ale když já něco řeknu, je to rána pod pás." Konstatoval Severus. "Dej mi pokoj." Zavrčela. Pak se dali do rozpravy o Voldemortových plánech s ní. "Proč chce počkat až po soutěži?" Nechápala Tonksová. "Během ní totiž ještě zjistí, co ve mně je. Navíc předpokládám, že někoho v ní bude mít nastrčeného." Debata byla v plném proudu.
Marí se otočila na Tonksovou a pozorovala ji. Byla zelená a vypadala, že jí není moc dobře. Vstala a přešla k ní. Nikdo ze zuřivě debatujících si jich nevšiml. "Tonksová." Zašeptala. "Je ti dobře?" Zvedla hlavu a jemně s ní zakroutila. "Půjdem si lehnout, ano?" Jen kývla hlavou a opatrně se o ni opřela. Došli nahoru a tam ji uložila. Bylo jí špatně a točila se jí hlava. "Co to se mnou je?" Nechápala. Marí se pousmála. "Mám takové tušení, ale zatím si to nechám pro sebe. Pokud je to tak, do pár dní to jistě zjistíš. A teď spi." Počkala až usne a sešla dolů. Nikdo si nevšiml, že zmizeli. Pořád debatovali o tom samém: co udělají pro její ochranu a jak zajistí ochranu při soutěži. "Myslím, že to by stačilo." Překřikla je. "Já ochranu nepotřebuji a během soutěže dám pozor." "Kde jsi se vzala ve dveřích?" Nechápal Charlie. "Odešla jsem před čtvrt hodinou, ale ničeho jste si nevšimli." "Tonksová!" Vykřikl najednou Remus, když si všiml, že nesedí vedle něj. "Klid, spí nahoře. Bylo jí strašně špatně. Musí si odpočinout a nepřepínat se. Mělo by se to do pár dní spravit." Schůzi ukončili tím, že si prozatím dají pozor na Marí, aby jí nic nehrozilo, i když většinu nechají na ní. Zbytek se rozhodli dořešit potom. Rozešli se a Marí zalehla utahaná do postele.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 27. dubna 2007 v 14:53 | Reagovat

skvělá kapitola! to s tou kočkou bylo fakt super! strašně mě baví, když se Snape s Marí hádají, vždycky se u toho směju. jen tak dál! je to fakt superová kapitola!!!

2 Areneis Areneis | E-mail | Web | 27. dubna 2007 v 16:06 | Reagovat

skvělá a hlavně moc povedená kapitolka. Už se nemůžu dočkat další

3 katie katie | Web | 27. dubna 2007 v 16:06 | Reagovat

super bomba nádhera

4 Areneis Areneis | E-mail | Web | 27. dubna 2007 v 16:06 | Reagovat

skvělýýý

5 Kaitlin Kaitlin | E-mail | Web | 27. dubna 2007 v 18:38 | Reagovat

nádherna, prostě skvělá kapitolka...a s tou kočkou to bylo fakt dokonalý!!!

6 aenda aenda | E-mail | Web | 27. dubna 2007 v 20:51 | Reagovat

je to skvělí... zajímá mě co je s tonksovou asi to taky tušim mno nic

7 Flammea Flammea | Web | 29. dubna 2007 v 1:36 | Reagovat

nádherná povídka... přiznávám, že si mě dostala tím, jak se Snape tvářil, když se Marí proměnila zpátky u ředitele... jsem málem spadla smíchy ze židle... doufám, že brzo napíšeš další kapitolku =)

8 Adulka Adulka | Web | 12. dubna 2008 v 20:19 | Reagovat

Já si to nečetla ale musí to bát vážně úžasný když kouknu na ty komentáře předem:D

Ty si nějaká fanynka Harryho Pottra!

Mrkni ná můj blog bude se ti doufám líbit:D

9 Santana Santana | Web | 20. března 2009 v 14:17 | Reagovat

úplně úžasný    jééé já to řikam furt potřebuju nivej slovník chjo.jinak moc moc moc pěkný

10 snape anonym snape anonym | 2. ledna 2011 v 21:41 | Reagovat

málem jsem se utopila v minerálce!!!"Je to zvěromág." "Co?"hihihihihihi

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.