12.Kapitola - Od začátku do konce

14. března 2008 v 21:37 | Mariana |  Parilis
12.Kapitola - Od začátku do konce
Sedli si do zasedací místnosti, kterou odhlučnila, aby nemohl nikdo poslouchat.
Většina jí neznala, jen někteří se k ní hlásili.
"Jennifer Isabel Carmen Potterová - Fostrová. Vdala jsi se?" Zajímalo Remuse.
Tak zvláště se usmála.
"Je to už řada let." Začala vzpomínat.
"Většina z vás o mě nic neví, takže začnu od začátku. Narodila jsem se o deset let dříve, než James. Mí rodiče chtěli další dítě, ale nedařilo se jim to. Když se jim to konečně povedlo, narodil se James. Byla jsem starší a brášku jsem si zamilovala. Byla jsem pořád s ním. No a pak jsem nastoupila do Bradavic. Ovšem každou volnou chvilku jsem trávila s ním. Pořád za mnou chodil a škemral, ať mu něco vyčaruji." Při téhle vzpomínce se musela usmát.
"Byl tak neodbytný. Dokončila jsem Bradavice, když mu bylo sedm. Nevěděla jsem, co budu dál dělat. Přemýšlela jsem hlavně o bystrozorství." Na chvíli se odmlčela.
"Už od mala jsem měla větší kouzelnickou moc, než kteříkoli mí spolužáci a přátelé. Rodiče věděli, že po tréninku ze mě bude velká čarodějka a vlastně měli pravdu. Už v osmi jsem dokázala kouzlit bez hůlky a neverbální kouzla jsem si podmanila do desíti. V Bradavicích jsem se naučila spoustu užitečných věcí a zdokonalila své kouzlení.
Po ukončení školy za mnou přišel jeden muž. Neznala jsem ho, ale něco ve mně mu věřilo. A taky bylo proč. Ten muž byl představený řádu, pro který teď dělám. Nabídl mi další studium a případně práci. Ani nevím proč, ale tehdy jsem přijala.
Rozloučila se s bráškou a rodiči a vyrazila do světa. Vracela jsem se domů na prázdniny, jako bych jezdila ze školy. Studia trvala šest let. To už byl James v Bradavicích. Vždy o prázdninách mi vyprávěl o svých přátelích. Pak jsem je dokonce měla možnost poznat."
Podívala se na Siria a Remuse. Ti se tvářili jako andílci, ale ostatní je prokoukli.
"Když nám James řekl, že má starší sestru, tak jsme si z něj utahovali, že ho drží pěkně zkrátka. Jenže pak jsme o prázdninách poznali Jenny." Začal Remus.
"Byla naprostý opak našeho předpokladu. Šla s námi do každého žertíku a díky tomu, že mohla kouzlit, se naše žertíky staly lepšími." Vzpomínal Sirius.
"A kolikrát nás kryla." Přitakal Remus.
"Vídali jsme ji o prázdninách. Řekla nám, že studuje na vzdálené škole, ale nikdy nic bližšího."
"Když si vzpomenu, co jste všechno vyváděli." Smála se. Pak však zvážněla.
"Po dokončení studií jsem začala pracovat pro řád. Nejprve to byly lehčí úkoly, které se postupem času ztěžovaly. Při jednom z nich jsem se seznámila s Williamem. Chodili jsme spolu asi tři roky. Dokonce se spřátelil s Poberty. No a pak mě požádal o ruku. Vzali jsme se a do roka se nám narodil John.
Pár měsíců na to se začal projevovat Tom Raddle alias lord Voldemort." Někteří při tom oslovení sebou trhli.
"Vše se stalo nebezpečnější a všichni od nás si museli začít dávat pozor. A tehdy jsme se rozhodli zmizet. Narafičili jsme naši smrt tak, aby nikdo neměl pochybnosti. Jediný, kdo o tom věděl byli rodiče a James. Kvůli bezpečnosti to nesměl vědět nikdo jiný.
Pak se nám narodila Lucy. Pár měsíců na to zemřeli naše rodiče. Tom se začal mnohem více projevovat a já se vrátila k práci. Se svým učitelem jsem pobývala v Anglii a snažili jsme se to nějak zmírnit. Tehdy jsem udělala největší chybu svého života, kterou si nikdy neodpustím."
Její oči byly smutné a plné slz, které jí stékaly po tvářích.
"Jedna vědma předpověděla Tomův útok na Jamese a Lily. Věděla jsem to díky svému členství v řádu. Jedna z věcí, které se musí dodržovat je nezasahovat. Ani kdyby se to týkalo vás osobně. Prostě nesmíme nic udělat. A já to tehdy porušila." Utichla, nemohla dál pokračovat.
"Jenny." Oslovil ji tiše Remus a vzal ji za ruku.
Chtěl, aby pokračovala.
"Zašla jsem tehdy k nim a řekla jim o té věštbě. Řekli mi, co jim řekl Brumbál. Chtěla jsem po nich, aby zmizeli. Nabídla jsem jim ochranu, ale oni odmítli. Tehdy mi James řekl, že jestli je jejich osudem zemřít, aby jejich syn žil, pak že to udělají. Harry byl pro ně všechno, stejně jako pro mě mé děti.
Asi měsíc na to Jamese a Lily zabil ten parchant. Lily použila to starobylé kouzlo, tudíž musel zůstat Harry u její příbuzné. Nemohla jsem si ho vzít. Byla jsem na jejich pohřbu. Tehdy jsem složila ten slib, že je pomstím. Od té doby se proklínám, že jsem je měla přesvědčit. Byla to má chyba.
Řád zjistil, že jsem jim to řekla a vyřadili mě z aktivní služby. Ještě několik let potom jsem pracovala pouze v archívu. Zatím se mi narodili další dvě děti. Jerry a Michel.
Chodila jsem se za Harrym často dívat. Kolikrát jsem měla chuť Petunii s Vernonem zabít. Chovali se k němu jako ke sluhovi. Nenáviděla jsem je za to, ale nemohla jsem s tím nic udělat. Jeho bezpečí bylo hlavní." Smutně se podívala na Harryho.
"Když byly Michel asi dva roky, tak Willa zabili. Připletl se do nějakého konfliktu. Neměl šanci přežít. A tak jsem zůstala s dětmi sama. Po pár letech mi zase dovolili pracovat v terénu. Nic velkého, jen takové základní věci. Až před pár měsíci jsem dostala příležitost vrátit se zpátky do Anglie a do plné akce. Zbytek už znáte." Zakončila své dlouhé vyprávění.
"Proč jsi se tak najednou rozhodla přiznat, kdo jsi?" Zajímalo Remuse.
"Neřekla bych to. Vlastně za to může Siriusův případ. James by nikdy nechtěl, aby kdokoli z jeho nejlepších přátel trpěl. A já mohla dokončit svou pomstu. Už nemělo cenu se skrývat. Prozradila jsem na sebe moc věcí."
"Takže už můžeme používat svá pravá jména i podoby?" Zaradovaly se děti.
"Myslím, že ještě ne." Zarazila jejich radost v začátku.
"Tak nic." Povzdechli si naoko smutně, čímž vyvolali hromadný smích vše v okolí.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Denisa Denisa | 14. března 2008 v 21:51 | Reagovat

nádherná kapitolka :-)

2 NarcissaB. NarcissaB. | Web | 14. března 2008 v 21:53 | Reagovat

Huráááááá... Další kapitola!!! Mooooooooc se ti povedla. Vyprávění bylo úplně skvělé a procítěné... Docela bych chtěla vidět ty jejich prázdniny :))) Strašně se těším na pokráčko...

3 Areneis Areneis | E-mail | Web | 14. března 2008 v 22:00 | Reagovat

pěkná kapitola

4 Makina Makina | Web | 14. března 2008 v 22:34 | Reagovat

No náááádhera. Moc pěkná kapitolka, zase ten konec na zabití, ale já mám co říkat, že?...hele a kdy bude další?

5 katy.kate katy.kate | Web | 14. března 2008 v 23:28 | Reagovat

suuuper kapitolka!!!!! už se těším  na pokráčko!

6 Goddy Goddy | E-mail | Web | 14. března 2008 v 23:28 | Reagovat

kráááása :D

Taky jsem se smála na konci D:

7 maggdinka maggdinka | Web | 15. března 2008 v 0:07 | Reagovat

Ahojky....prosímtě nechceš se juknout na můj blog?nechodí mi tam moc lidí a já bych ti byla vděčná za nějakej ten tvůj komentářík....prosím a předem děkuju.........pěknej blogííís

8 nazde nazde | Web | 15. března 2008 v 12:48 | Reagovat

nááádherný příběhy píšeš. moc se mi líbí nemůžu se od nich odtrhnout. těšim se na pokračování. nechceš se mrknout na můj blog? sice z povídkama backy (spolumajitelka blogu) teprve začíná, ale jsou také zajímavé. máš opravdu nádherný povídky. jen tak dál.

9 Vina Vina | Web | 15. března 2008 v 15:34 | Reagovat

Velice krásné tohle se ti opravdu povedlo jsem zvědavá jak to bude pokračovat a jestli ji řád znova nevyřadí, za to že přiznala kdo je

10 Sandra Sandra | 15. března 2008 v 16:05 | Reagovat

Naprosto nej to je senza rychle piš další, je mi jedno kam ji přidáš

11 Polgara Polgara | Web | 15. března 2008 v 17:31 | Reagovat

Za kapitolu moc chválím, to jak vyprávěla o svém životě, se ti moc povedlo.

12 Laila Laila | 15. března 2008 v 19:52 | Reagovat

ty děti jsou prostě boží...jen tak dál je to super

13 Peťka Peťka | 15. března 2008 v 20:16 | Reagovat

jůůů.. super kapča a celá povídla!!!!!!!!!!!!

14 romais romais | Web | 16. března 2008 v 13:40 | Reagovat

haha prej: tak nic...   to je výborný :-) fakt suprová kapitola

15 terysek terysek | 16. března 2008 v 21:34 | Reagovat

teda.......smála sem se až sem brečela

co takhl epokráčko?

16 Mozkomor Mozkomor | 17. března 2008 v 12:46 | Reagovat

Trochu krátký, nemyslíš? Ale je to skvělý... Neni to sice tak vtipný, jako jindy, ale přesto je to bezva:-)

17 moja moja | 18. března 2008 v 18:41 | Reagovat

supr.. už se těšim na pokráčko

18 Wailien Wailien | E-mail | Web | 24. března 2008 v 20:02 | Reagovat

Bomba! Těším se na další:-)

19 AnnaRakouska AnnaRakouska | E-mail | 25. března 2008 v 19:38 | Reagovat

Pěkný, ale opět to nějak skončilo a nepokračuje. Prosím, kdy to bude pokračovat? Je to skvělý. :-)

20 snape anonym snape anonym | 2. ledna 2011 v 17:00 | Reagovat

jj... :D

              snape anonym

21 Moony Moony | Web | 15. března 2013 v 23:51 | Reagovat

naprosto dokonalé pokračování;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.